Čakčamánu 19. 2014 nammadii gielda- ja ođsasmahttinministtar Jan Tore Sanner (O) almmolaš lávdegotti guorahallat sámi gielaid dálá ortnegiid, doaibmabijuid ja njuolggadusaid Norggas. Stuorradiggi mearridii sámelága giellanjuolggadusaid 1990, ja giellanjuolggadusat regulerejit sámi giellageavaheddjiid vuoigatvuođa atnit sámegiela go leat oktavuođas almmolaš eiseválddiiguin. Ráđđehusa dieđáhusas lávdegotti nammadeamis lohká, ahte almmolaš sektor lea olu earáhuvvan das rájes go giellanjuolggadusat mearriduvvojedje. Ja olu sámit leat fárren stuorra čoahkkebáikkiide ja gávpogiidda, ja eret sámi gielaid hálddahusguovllus. Danne atnáge ráđđehus dárbbašlažžan ollislaččat árvvoštallat sámi giellanjuolggadusaid ja ovddasvástádusjuogu Sámedikki ja almmolaš hálddahusa iešguđege osiid gaskkas.
– Mii fertet nannet sámi gielaid ja dáhkidit buriid bálválusaid sámi veahkadahkii, celkkii stáhtaráđđi Jan Tore Sanner go almmuhii lávdegotti.
Sámediggái iešstivrejupmi sámi giellaáššiin?
Lávdegotti lea ráđđehus nammadan ovttasbarggus Sámedikkiin, muitalii departemeanta. Lei goitge Sámediggi mii dáhtui ásahit almmolaš lávdegotti sámi gielaid várás. Departemeanta lea liikká várren alcces ja atnán mearridanválddi nammadit jođiheaddji ja nágget lávdegoddái mielde Álttá várresátnejođiheaddji, gii ovddasta Ovddádusbellodaga. Dát bellodat lea goit dassážii go ráđđehussii beasai mielde, ođđa ođđasis Stuorradikkis evttohallan loahpahit buot stáhta sámi doaibmabijuid ja máhcahit sámepolitihka ovddeš dillái. Báikkálaččat vásttostallá bellodat sámi doaimmaid ja vuoigatvuođaid.
Lávdegotti fápmudusas ii loga njulgestaga, galgágo lávdegoddi árvvoštallat ja vaikkoba evttohit Sámediggái iešstivrejumi sámi giellaáššiin ja –hálddahusas. ONa deklarašuvdna álgoálbmogiid vuoigatvuođaid birra, man máilmmi stáhtaid organisašuvnna oaivečoakkalamas mearridii čakčamánu 13. 2007 ja man Norga lea sihke jienastemiin ja válmmaštallamiin dorjon, nanne ahte álgoálbmogiin lea iešmearridanvuoigatvuohta. Dán vuoigatvuhtii gullá maiddái iešstivrejupmi siskkáldas ja báikkálaš áššiin. Juos leš oktage ášši mii lea sámiid siskkáldas ášši, de ferte dat leat giella. Ja báikkálaččat lea deklarašuvnna mielde sámiin iešstivrenvuoigatvuohta gielaset hárrái. Gažaldahkan bohciida dál, sáhttetgo sámi jienasteaddjit doaivut oažžut álbmoga válljen orgánaseaset iešstivrejumi giellaáššiin. Jearaldahkan šaddá maiddái, man muddui dáža eiseáválddit gudnejahttet sámi álbmoga giellavuoigatvuođaid.
Gonagas julggaštii Norgga guovtti álbmoga eanan
Ovdalaš daguin oaidná, ahte eiseválddit leat lihkkasan rievttes guvlui. Golggotmánu 7. 1997 julggaštii Gonagaslaš majestehta Harald V Sámedikki rahpamis sárdnidettiin sámi álbmoga válljen áirasiidda čuovvovaččat:
”Norgga stáhta lea vuođđuduvvon guovtti álbmoga territoriijai – dážaid ja sámiid. Sámi historjá gođđása čavgadit dáža historjái. Dál fertet šállošit dan vearrivuođa, man Norgga stáhta ovdal lea dahkan sámi álbmogii garra dáruiduhttinpolitihka bokte. Norgga stáhtas lea danne earenoamáš vástu lágidit dilálašvuođaid nu, ahte sámi álbmot sáhttá hukset nanu ja eallinnávccalaš servodaga. Dát lea vieruiduvvan vuoigatvuohta, mii vuođđuduvvá sámiid eallimii sin iežaset guovlluin doloža rájes.”
Dás nanne riikka oaivámuš, ahte Norgga territoriija gullá guovtti álbmogii, mat ledje ja elle dáppe dalle go stáhta ráját gessojuvvojedje ránnjáriikkaid vuostá. Iige dát lean juoga man gonagas ieš hutkkai, muhto son julggaštii dán stáhta eiseválddiid bealis. Jagland-ráđđehus nannii Stuorradiggedieđáhusas nr. 41s (1996-97) Norgga sámepolitihkas, ahte ”sámit leat nubbi Norgga guovtti stáhtavuođđudeaddji álbmogis. [Ja] Norgga sámepolitihkka galgá doahttalit prinsihpaid, mat leat nannejuvvon oppalaš riikkaidgaskasaš álbmotrievttis ja álgoálbmotrievttis.”
Dán guovtti álbmoga territoriijas leat, nugo diehtit, valjis sihke ođasmuvvi ja ođasmuvvameahttun luondduvalljodagat. Guolásteamit, ruvkedoaimmat, hirsačuohppamat, oljo- ja gássaávkkástallamat, čáhcefápmodoaimmat ja dan dakkárat leat buktán stuorra dietnasiid stáhtii ja jábálašvuođa servodahkii. Luondduvalljodagat dán guovtti álbmoga territoriijas leat dahkan vuđđosa dasa, ahte Norga lea beassan vágus Eurohpá geafimus riikkaid searvvis ja gavccádan máilmmi riggámus našuvnnaid bajimužžii. Norga lea stáhta mii suitá fuolahit álbmogii buot buoremus buresbirgejumi ja nanu servodainstitušuvnnaid – nu go mánáidgárddiid, skuvllaid, allaoahpahagaid, dearvvasinstitušuvnnaid, sosiála vehkiid, kulturinstitušuvnnaid ja lohkameahttun eará árjjaid ja doaimmaid.
Stáhta eiseválddit leat áittardan, ahte dáru giella, kultuvra ja servodateallin seailluhuvvo, suodjaluvvo, loktejuvvo, ovddiduvvo ja viiddiduvvo olles servodagas, das rájes go mii riegádit, bajásšaddat ja vázzit skuvllaid, bargat iežamet oasi bargoeallimis ja luohpat guhkes bargoeallimis ealáhahkii ja vuoiŋŋastit eaktodáhtolaš servodatdoaimmaid maŋŋá. Mii beassat vázzit eallima čađa dáru giella, kultuvra ja árvvut – dáža goargáivuohta – buot birra min. Dážavuohta lea diehttelas juohke diŋggas maid mii bargat ja vuordit oažžut, buot ortnegat, bálvalusat ja doaibmabijut vuođđuduvvet dáru gillii ja kultuvrii.
Maiddái sámit návddašit dán ovttaláganvuođa politihka šattuin. Sámit ožžot oasiset servodatburiin. Juos atnet dárogiela. Juos vuigŋet dážan.
Stuorradiggi mearrida buot lágaid Norggas
Muhto mearihis árvvut ja jábálašvuohta, maid stáhta lea ožžon háldosis, ja maid lea atnán hukset dážavuođa, leat seammás adnojuvvon válgat politihka, man ulbmil lea leamaš luottahuhttit sámi giela, kultuvrra ja servodateallima. Ulbmil lea leamaš ráhkadit dakkár našuvnna, mii lea buhtis dážavuođainis, servodaga masa eai čága veahádagat, ja mii galgá neaktit ovttakultuvrragin ja ovttagielagin.
Gonagas Harald šállošiige 1997 dan vearrivuođa, man stáhta eiseválddit, namalassii stuorradiggepolitihkkarat, ráđđehushoavddat ja –lahtut, stáhtalaš virgeolbmot ja earát geain lea leamaš vástu hábmet ja čađahit stáhta politihka historjjá čađa, leat bággen sámiid badjelii garra assimilerendoaibmabijuid bokte. Dákko galgat maid atnit muittus, ahte dáruiduhttinpolitihka ja eará nationalisttalaš doaibmabijuid leat demokráhtalaččat válljejuvvon orgánat mearridan. Buot bajimusas dáin roaisá Norgga nationálačoakkalmas, Stuorradiggi, mii mearrida buot lágaid dán riikkas. Eiseválddit leat leamaš mielde sihke njuolga ja eahpenjuolga dahkamin ja garradeamen sámevuosttaldeaddji ja sámevašánis guottuid dán servodahkii.
Ii leat nu galle jagi áigi, go sámi geaidnogalbbat báhččojuvvojedje suokkisin Davvi-Romssas. Dálnai hárvenaš olmmoš hirpmástuvvá, go sámi galbbat durddiduvvojit málain eará báikkiin. Go muhtin gieldda orgána hehtte sámi báikenamaid geavahuvvomis ja gieldá gudnejahttimis sámiid gielalaš olmmošvuoigatvuođaid, de ii giddát dat riikkamediaid fuopmášumi ja riikkapolitihkkariid fuola.
Gehččet mat Romssa gávpoga. Gielda lei ohcan beassat mielde sámi gielaid hálddahusguvlui. Muhto de šattai sámevuohta ságastallan- ja riidalangaskaoapmin válgagižžui 2011. Vuosteháhku sámi galbbaide gávpogis lei sihkkaris válgavealta, ja vuosttas lohpádus man ođđa borgárlaš eanetlohku ollašuhtii go beasai gávpoga stivrejupmái, lei geassit gieldda ohcamuša departemeanttas ruoktot. Dáinna daguin báikkálaš dáža demokratiija válddii buot vuoittuid. Romssa sámit báhce haga. Gielddain mat leat olggobealde hálddahusguovllu, eai oaččo sámi mánát ja nuorat sámi vuosttasgiela oahpahusa. Doppe ii leat sámiin riekti sámegillii váldit oktavuođa ja vuordit vástádusa sámegillii gieldda eiseválddiin. Šiehtadusas maid Sámediggi maŋŋelis dagai Romssa gielddain, gielda dovddasta virggálaččat iežas geatnegasvuođaid sámiid gielladilis. Muhto Romsa bissu ainge gielddahálddahusguovllu olggobealde.
Báikkálaš dásis mearridit gielddastivrrat
Dán ja eará sullasaš sámi báikkálaš giellaáššiin mat duos dás bohciidit gielddain, ii leat Sámedikkis virggálaš váldi mearridit. Váldi mearridit báikkálaš sámi áššiin gullá juohke gielddastivrii. Dasgo Norgga gielddaide lea Stuorradiggi addán iešstivrejumi báikkálaš áššiin, ja dán iešstivrejumis eai sáhte guovddášeiseválddit leat beroškeahttá. Eurohpá olmmošvuoigatvuođaid konvenšuvnna bokte lea maiddái báikkálaš iešstivrejupmi nannejuvvon. Muhto dákkár iešstivrejupmi báikkálaš ja siskkáldas sámi áššiin, nu go giella čielgasit livččii, ii leat addojuvvon Sámediggái. Sámedikkis váilu iešstivrejupmi, mii gielddain gal lea.
Juos sámit galget beassat návddašit giellavuoigatvuođain maid sámeláhka galggašii sihkkarastit, de dárbbašit buorredáhtolašvuođa guoskevaš gielddastivrras. Dadjat buot Norgga gielddastivrrain leat dážat eanetlogus. Ja eanaš gielddain gos sámit ásset, leat sámit uhcitlogus veahkadagas ja stivrejumis, juos leat oppa mieldege báikkálaš stivrenorgánain. Demokratiija vuođđoprinsihppa lea, ahte álbmot leat dat mii stivre iežas gieldda. Álbmoga stivrejupmi čađahuvvo eanetlohkodemokratiija veagas. Nu báhcáge dat álbmot, mii ii leat dáža, álelas uhcitlohkui. Sámi álbmoga válljen orgána, Sámediggi, oažžu gal oaivvildit áššis, muhto juohke gielddastivra lea suverena ášši mearrideamis.
Maŋŋá go gielddastivra vuos lea áššis mearridan, de lea ráđđehusa hálddus mearridit galgetgo gielddat mat ohcet beassat mielde giellahálddahusguvlui, oažžut ruđa searvamii. Sámediggi lea dallege dušše geahčči. Sámi álbmoga válljen orgána beassá mielde sámi giellahálddahusguovllu áššegieđahallamii easkka dalle go ráđđehusa ja Stuorradikki bealljemerken ruđat stáhtabudjeahtas galget sirdojuvvot gielddaide, mat leat mielde giellahálddahusguovllus. Ja dalle lea Sámediggi dat orgána, mii fysalaččat beassá sirdit ruđaid gielddaide.
Sámediggepresideanta Aili Keskitalo dajai sártnis Norgga Sámiid Riikkasearvvi (NSR) riikkačoahkkimis golggotmánus dán jagi, ahte searvvi áirasat berrejit muitit ahte lea oassi iešmearrideamis go Sámediggi lea hálddahusorgána. ”Dávjá moitojuvvo ahte Sámediggi lea šaddan hálddahusorgánan stáhtii, ja ahte čuovvovaš byrokratiseren sáhttá heavahit politihkalaš višuvnnaid ja proseassaid,” dajai.
Stáhta mearrida 93 proseantta sámepolitihkas
Semináras 2008 man Gáldu Álgoálbmotvuoigatvuođaid gelbbolašvuođaguovddáš doalai mu jođihanáiggis, dajai sosiálekonoma Rune Fjellheim, gii dál lea Sámedikki direktor, ahte sámiid álbmoga válljen orgána dušše hálddaša 40 proseantta buohkanas ruhtajuolludemiin sámi ulbmiliidda, ja stáhta hálddaša 60 proseantta. Son muitalii ahte dušše 22 miljovnna kruvnnu doaibmaruhtapoasttain Sámedikki budjeahtas, mat 2008 ledje sullii 300 miljovnna, leat dakkárat maidda Sámediggi ieš lea dahkan álgaga. Dát gártá dušše čieža proseantta Sámedikki iežas budjeahtas, ja 2,9 proseantta oppalaš jahkásaš stáhta ruhtajuolludemiin sámi ulbmiliidda. Eanaš ruđaid mat mannet sámi gielladoaimmaide, lea nappo stáhta bealljemerken.
Ferte leat oalle hástalussan Sámediggái ja dan áirasiidda, go stáhta dahká álgaga ja hábme 97 proseantta buohkanas ruđalaš váikkuhangaskaomiin sámepolitihkalaš suorggis. Ferte lea oalle duššástuhtti, go stáhta dahká álgaga ja hábme 93 proseantta sámepolitihkas, man Sámediggi hálddaša. Fjellheim loahpahii dainna, ahte Norgga Sámediggi ii hálddaš iežas sámepolitihka, muhto baicca lea stáhta sámepolitihka alladásat hálddašeaddji. Dajai ahte dálá vuogádat ii leat dakkár, man govttolaččat sáhttá gohčodit sámi iešmearrideapmin, ja ahte danne dárbbašuvvo ođđa ruhtadanvuogádat sámepolitihkalaš doaibmabijuide.
Gonagas Harald 1997 sártni mielde lea stáhtas earenoamáš ovddasvástádus lágidit dilálašvuođaid nu ahte sámi álbmot sáhttá hukset gievrras ja eallinnávccalaš servodaga. Dát máksá ahte Norgga stáhtas ja dan eiseválddiin lea ovddasvástádus ja geatnegasvuohta addit sámi álbmogii vejolašvuođaid ieš hukset ealli sámi servodaga. Ammahal dat ferte leat servodat, gos boahttevaš sámi sohkabuolvvat sáhttet eallit ja lieđđut dán oktasaš dáža-sámi territoriijas sápmelažžan, sámegillii, sámi kultuvrras ja sámi servodagas.
Gažaldat mii boahtá millii gielladili guorahallanlávdegotti jurddašettiin lea, heivehitgo ja ásahitgo stáhta eiseválddit dan maŋŋá ođđa byrokráhtalaš ortnegiid, maid Sámediggi biddjojuvvo hálddahit ráđđehusa ovddas almmá mearridanválddihaga. Sáhttágo álbmoga válljen orgána mas váilu iešstivrejupmi - giellaáššiin nugo earáge áššiin – oppanassiige hukset dan ealli ja nanu servodaga mas Norgga gonagas sártnui, earenoamážit juos Sámedikkis ii leat iežas ruhta ja sisaboahtu? Vai galgetgo sámit joatkit eallit máilmmi riggámus riikkas dakkár dilis, ahte ožžot sámástit juos beare dáža suovvá?
